Kdo jsme?

Celý tým podcastů Bez filtru tvoří bývalí redaktoři Radia Proglas, tvůrci pořadů Na dřeň a 13+.

Ačkoli se naše cesty s Proglasem rozešly,  práce, kterou jsme tvořili, nás bavit  nepřestala, stále jsme v ní viděli obrovský smysl a nechtěli jsme se  smířit s tím, že bychom s ní jen tak skončili. Proto jsme se  rozhodli pokračovat po vlastní ose. Jako kolegové obou pořadů jsme spojili síly a rozhodli se vytvořit Bez filtru. Prostor pro palčivá témata, hluboké rozhovory, aktuální dění v souvislostech. To vše otevřeně a bez předsudků.

A proč Bez filtru?

Protože nejlépe vystihuje to, o co nám v našich podcastech půjde především. Zbytečně nic nepřikrášlovat a ukazovat věci otevřeně takové, jaké opravdu jsou. Prostě bez filtru. 

Názvem také symbolicky navazujeme na seriál „Rodina bez filtru“, který jsme vydali ještě jako podcast Na dřeň a který se setkal s velkým posluchačským ohlasem.

Tým

Filip Breindl

Ten, kvůli kterému se těžko můžeme vydávat za tým mladých novinářů … Rodák ze Sudet, který nedá dopustit na Krušné hory a karlovarský hokej. Pro Katolický týdeník píše zejména o vatikánském dění, na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity ukazuje rozhlasové řemeslo skutečným mladým novinářům. Obdivovatel Járy Cimrmana, který ovšem nesdílí přesvědčení o tom, že budoucnost patří aluminiu. Má rád svou rodinu, cestování a taky to, když má pivo přiměřenou teplotu a hustou pěnu.

Ondřej Havlíček

Narodil se na úpatí Jeseníků a v českých horách a lesích také nejsvobodněji dýchá. Na brněnské Masarykově univerzitě vystudoval práva, ještě ale neví, jak dlouho se jimi chce živit. Vyrostl ve skautském oddíle, díky kterému třeba také moderoval první akce a navázal mnohá zásadní přátelství. Na vysoké škole spoluvedl chlapecký oddíl a také skautský vzdělávací kurz. Rád tančí, zpívá s kytarou a peče rýžový nákyp. Má rád srandu, zábavu, no prostě legraci … Ve své novinářské práci se zajímá o nové možnosti ve fungování katolické církve, ekumenickou spolupráci, výchovnou práci s dětmi a mládeží a moudré rady starších. Spolu s některými kolegy z projektu Bez filtru napsal knihu rozhovorů Kadas Mana (2022) a s Šebestiánem Smrčinou rozhovorovou knihu Františkánskej živel (2023).

Alžběta Havlová

Novinářka, u které byste její povolání uhádli hned na první pokus. Moc ráda totiž klade každému otázky. V lepším případě otázky srandovní jen na odlehčenou, v horším případě tak přímé, že vás to chtě nechtě donutí se zamyslet nad smyslem vašeho života. Tohle je i její náplní v podcastu Bez filtru, který ještě na Proglasu (Na dřeň) dramaturgicky vedla. Teď si dává trochu voraz na mateřské dovolené, ale předtím pracovně zabrousila do České televize i Českého rozhlasu. Část svého života strávila v Kanadě, Brazílii i Berlíně. Miluje čtení knížek, svýho manžela Jendu i dceru Annu, lidi, kteří jsou upřímní a sami sebou, Pána Boha, jízdu na kole a vysedávání s kamarády na piuku. Taky dostala za jeden rozhovor novinářskou cenu, ale převzít si ji nešla, protože zrovna putovala za něčím důležitějším do Santiaga.

Anežka Jakubcová

Původem vesnické děvče z podhůří Orlických hor, dle studia pančelka češtiny a společenských věd, náturou novinářka a moderátorka, profesí aktuálně produkční ve skautském vydavatelství, srdcem instruktorka skautského seberozvojového kurzu, vysněně spisovatelka. Ideálně by v životě chtěla od všeho kousek (stejně jako když si v restauraci vybírá jídlo). Jako malá vymýšlela novotvary a jednou je všechny použije v nějakém textu – např. spojení “mít zvluchlý žaludek” znamená “mít hlad”. Momentálně se učí hrát šachy a nevšímat si gramatických chyb, když to zrovna není potřeba. (Nejen) novinářsky ji zajímá: možnost dialogu, politika a její fenomény, církev a její otevřenost, mediální svět, školství, kultura a sociální tematika.

Hana Kašpárková

Narodila se do docela obyčejné brněnské rodiny na nekulaté výročí únorového převratu. Ze všeho nejdůležitější jsou pro ni v životě dva malí a jeden velkej svišť. Ráda by byla duchovnější a víc si pamatovala. Myslí si, že je lepší cestovat na Východ než na Západ a chodit vysoko v horách než se držet moc při zemi. Během studií si vyrobila sbírku rozmanitých titulů, ze kterých se dá vytvořit postupka. Plánuje dokončit doktorát a jednou dělat něco opravdu smysluplného. Má ráda, když mají věci správnej říz a špetku punku. V Příbězích bez filtru zastává post editora, protože ráda přispěchá s dobrou radou.

Marie Moreno

Narodila se v Brně do herecké rodiny, má dva bratry a jednu sestru. Během studií strávila rok ve Finsku, odkud si místo urostlého otužilého Fina přivezla malého zimomřivého Španěla, kterého si později vzala. Má ráda pečený bůček, podzim, pivoňky, oslavy narozenin a ze všeho nejvíc svoje dvě děti. Nemá ráda, když je jí horko a když se něco dozví jako poslední. Často slýchá, že si ji lidé nedovedou představit zlobit se a křičet, čemuž se její muž a sousedé z paneláku hlasitě smějí. Řízky smaží na sádle, neplive pecky z melounů a buráky jí i s tou červenou slupkou. Nejvíc času momentálně tráví na pískovišti a ve volných chvílích se snaží studovat španělštinu na filozofické fakultě. V Příbězích bez filtru se bude věnovat rozhovorům s těmi, kteří si museli projít těžkými zkouškami nebo se z nejrůznějších důvodu ocitli na okraji společnost.

Jaroslav Tomáš

Vyrostl mezi pěti sourozenci v podkrkonoší v malebné vesničce Studenec. Odtud pochází jeho vztah k přírodě a k lidem. V Brně vystudoval činoherní herectví. Díky nedávné pandemii se jeho divadelní cesta rozšířila i o rozhlasovou cestičku, po které se také rád prochází. Mimo herectví a moderování ho baví také poezie a skládání písní nejen pro kapelu OKno. Ideálně by si přál, aby v rozhovorech s hosty našel odpovědi na své otázky i každý posluchač.

Hana Strašáková

Ačkoliv pochází ze Zbraslavi u Brna, teď má blíže spíš té pražské Zbraslavi (ale jen demograficky). Tam ji zavedla demokracie, tedy spíše touha po demokratické a aktivní společnosti, rovnosti příležitostí a zdravé zemi. Je totiž součástí týmu Milion chvilek pro demokracii. Raději poslouchá, než mluví, a to je podle ní dobrá průprava pro novinářskou práci. Kdyby to šlo, studio by měla nejraději na samotě u lesa. Rozčiluje se, když v Praze neví, co je to „šnyt“, a jezdí zásadně jen „šalinou“. I proto je často na cestách mimo Prahu. Jejím aktuálním cílem je hledat nové cíle a dostat spolubydlící na lezeckou stěnu.

Anežka Wiewiorková

Malá, ale šikovná. Potřebuje mít všechny úkoly hotové s předstihem, což někdy může ostatní vytáčet, na druhou stranu za to od editorky Hanky dostala řád práce (a to se vyplatí). Má ráda spánek, čokoládu, svého manžela, dceru Terezku, Pána prstenů a skotskou (krajinu). Nemá ráda české školství, a když na sebe lidi řvou. Momentálně tráví hodně času na dětském hřišti s knížkou v ruce. V šesti letech prohlásila, že chce dělat moderátorku v Radiu Proglas, což se splnilo o šestnáct let později. Další dětský sen se stal skutečností díky Bez filtru: společně s kolegy napsala knihu.

© 2024 Bez filtru